Trest smrti je od nepaměti nejvyšším možným trestem. Zpočátku to byla spíše osobní msta, která se postupně přetavila v trest za přestoupení zákona. Motiv odplaty za spáchaný zločin zcela nevymizel, ale soudce často vedla k vyřčení ortelu i snaha o definitivní vyřazení odsouzence ze společnosti a v neposlední míře i o odstrašení veřejnosti.

V evropských křesťanských státech byl trest smrti velmi rozšířený, hojně uplatňovaný, a výkony trestu byly stále brutálnější. Počet hrdelních rozsudků začal klesat v devatenáctém století a k zásadnímu zlomu došlo po druhé světové válce. Dnes je ve většině demokratických zemí trest smrti zrušen, ale například v USA zůstává součástí právního systému v osmatřiceti státech.

A právě v kontextu amerického právního systému se odehrávají povídky v této knize. Martin Waller beletristickou formou mapuje problematiku hrdelní spravedlnosti: rozhodování porot a soudů, udělování milosti, pobyt na cele smrti či samotný výkon trestu, který může být proveden pěti různými způsoby. Každá z povídek představuje samostatný příběh člověka, který byl právem či neprávem odsouzen, a každá se dotýká problémů, které existenci absolutního trestu provázejí: možnost justičního omylu, neúspěšný průběh exekuce nebo zkorumpovatelnost právního systému.