PŘÍBĚH DALŠÍHO Z RODINY BAŤŮ| Setkat se s Janem Antonínem Baťou musel být opravdu zážitek. Dnes už může sotva kdo říci, že měl to štěstí. Svérázný Hradišťan, snad trochu hřmotný, ale hudebně zdatný a vždy zábavný společník, jenž necestoval jinak nežli s tahací harmonikou, opustil republiku už v roce 1939, aby se do ní po válce už nevrátil. Mohl by, ale jen v roli obžalovaného v procesu, v němž ho komunisté odsoudili za velezradu, z níž byl očištěn až po smrti. V knize Jan Baťa – známý, neznámý se dozvíme, co tomu předcházelo