Kladivo na čarodějnice, patří k nejúspěšnějším románům národního umělce Václava Kaplického. Název románu převzal autor z církevního spisu Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice), který vyšel roku 1488 ve Štrasburku a po dlouhá léta pak sloužil jako rukojeť při inkvizičních soudech. Podle tohoto otřesného dokumentu postupoval i olomoucký advokát Boblig z Edelstadtu, když na žerotínském panství kolem roku 1680 vyslýchal a usvědčoval osoby, které byly nařčeny z černé magie. Tento hrabivý a mravně otrlý muž zinscenoval na základě fiktivního prohřešku staré žebrácky, jíž bylo vytýkáno, že zneužila svěcené hostie, celou sérii procesů, do nichž postupné zatáhl mnoho vážených a hlavně majetných občanů. Tyto osoby nátlakem a mučením donutil k přiznání, poslal je na hranici a obohatil se jejich zkonfiskovaným majetkem. Na pohnutých osudech těchto bezmocných obětí zvůle a násilí se Václavu Kaplickému, zkušenému vypravěči minulých dějů, podařilo podat výstižný obraz života a událostí, které v naší zemi probíhaly koncem sedmnáctého století.