Bondyho monografie o Buddhovi představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání vychází k 90. výročí autorova narození.

Básník a filosof Egon Bondy (vlast. jm. Zbyněk Fišer, 1930–2007) studoval Buddhovu nauku i buddhistickou a taoistickou filosofii více než padesát let a vlivy obou nauk se trvale projevují rovněž v jeho vlastním Filosofickém díle (souhrnně DharmaGaia 2007-2013). Buddhistickou filosofii podrobně zpracoval ve dvou svazcích svých Poznámek k dějinám filosofie (Vokno 1993). Jeho monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) je považována za jeden z nejserióznějších a nejhlubších filosofických portrétů tohoto významného světového myslitele v češtině.

„Dříve či později evropští filosofové najdou i kontakt s myšlenkovou tradicí buddhismu. Chtěl jsem mj. ve své práci ukázat, že tento kontakt by mohl být nad jiné plodnější a že poučení, které každý člověk naší současnosti může v Buddhově hlubokém myšlenkovém usilování nalézt, umožní mu v prvé řadě jednu věc, která je často nejpotřebnějším předpokladem všeho dalšího: uvidět dosud nevyřešený problém světa a člověka jasně, bez předsudků, bez přítěže tradic, bez okovů doktrín. Buddhovo poučení se může zdát být na první ochutnání trpké, ale vzápětí poznáváme, že zbavuje strachu a úzkosti stejně jako zbavuje potřeby iluzí, jimiž se tak často bráníme proti nezkreslenému pohledu na skutečnost.“

Autorem fotografií indických soch Buddhy je Lubomír Ondračka, studii Buddha ve staroindickém sochařství napsala Klára Šimečková.