Zcela nedávno vydané dílo se dosud vyšlým publikacím Christiana Jacqa zcela vymyká. Není životopisem ani chronologickým přehledem vládnoucích faraonů, nepopisuje slavné bitvy či významné památky, ale snaží se postihnout život starých Egypťanů v tom, co mu bylo nejvlastnější. Přibližuje nám jejich chápání světa, civilizace i podstaty každé lidské bytosti, stejně jako snahu všech obyvatel Egypta zajistit si věčné znovuzrození na onom světě. Proto Egypťané kladli největší důraz na dosažení moudrosti a možnosti jejího uplatnění v politice, ekonomice i sociální oblasti. Pochopit tento aspekt jejich myšlení, který dal rovněž vzniknout tolika obdivovaným stavbám, znamená lépe porozumět i jejich více než pětitisícileté historii. V Jacqově knize defiluje řada výjimečných, známých i neznámých osobností, prostých i vznešených mužů a žen, kteří si svým smýšlením i činy vysloužili označení „mudrc“. Kromě jiných mezi nimi nalezneme Imhotepa, uctívaného stavitele a léčitele, moudrého vezíra Ptahhotepa, kacíře Achnatona, zákonodárce Haremheba, královnu Hatšepsutu, Nefertari i Anchnesneferibre, Amonomu božskou manželku a vládkyni Théb, která jako první žena získala jeden z nejvyšších kněžských titulů.