Není to pořádná detektivka, zločince, který by měl úmysl někomu ublížit, zde nenajdete. V množství nešťastných náhod je příběh skoro jako ze života; ano, takové věci se dějí v reálu, ale právě proto ve fikci očekávám něco jiného, čím bych se mohla odreagovat a nemyslet na to, co neblahého by skutečnost kolem mohla kdykoli přinést.
A co se hlavních dvou policistů týká, sice nejsou na drogách ani je neobklopují akloholové výpary (jak nám stereotypně severští autoři tlučou do hlavy), ale mají jiné kostlivce ve skříni (on) nebo se tak nějak jednoznačně ještě nevybarvili (ona), v každém případě k práci přistupují zase poněkud neprofesionálně tak, že si přemýšlejí bokem o svém, nebo sice aspoň o vyslýchaném, ale ne zrovna ve směru vyšetřování.