Sluníčko zase svítí jako praštěný, holubi pijou vodu z kašny na našem náměstí a na tý kašně sedim já s Hermínou, kejveme nohama a lížem tu nejlepčí zmrzku, co jsme si koupili u starýho Boučka.

Hermína už baští kornout a ty holubi maj na něj asi taky chuť, protože se tady kolem ní šmodrchaj a dělaj takový to vrkú, vrkú. Já mám holuby rád. Jsou celý šediví a furt maj kolem sebe spoustu kamarádů.

Najednou se na mě Hermína podívá, volízne si prst, kde má trochu zmrzky, a zeptá se: „Ty, Votrubo, kolik asi může vážit Matylda?“

Třeťák Kája umí kdeco. Vládne skvělou dětštinou a dokonale komentuje všechno, co vidí. Ale to o Matyldě neví. Jenže otázka, kterou mu položila spolužačka Hermína, je pro něj zásadní. Hodlá ji zodpovědět stůj co stůj. Pro svou nejlepší kamarádku by totiž udělal cokoli. Proto se pustí do trochu nebezpečného a ještě víc bláznivého úkolu. Lehké to nemá ani trochu, tomu můžete věřit…