Co to znamená? Na smrtelné posteli by bohatí a mocní dali všechno na
světě, aby jejich hříchy byly zapomenuty, odpuštěny a oni měli šanci přijít po smrti rovnou do ráje. Peníze, postavení, moc, majetek, všechno je jim rázem k ničemu. Jejich hříchy musí ale někdo převzít na sebe, musí je přijmout a musí s nimi žít. A to je právě čas pro Pojídačku hříchů. Přichází ve skrytu, neviděna a neslyšena do pokoje hříšníka, který umírá, a provede rituál, jímž z něj sejme všechny jeho hříchy a převede je na sebe. Ona je tak zatížená činy, které nikdy nespáchala a hříšník sám odchází očištěn přímo do ráje. Vymyslela si to církev krásně, co říkáte? A co by za to dnešní mocipáni dali, aby někdo takový existoval, až budou 
ležet na smrtelné posteli a – (doufejme) nikdo nepřijde…Je to tak, May byla zlodějka a její jediná možnost, jak přežít, bylo stát se něčím nástrojem. Pojídačka hříchů. Ale ona to nechce nechat jen tak. Snaží se pochopit nejen účel (který je jasný), ale i kořeny a způsob vzniku. To je na dobu, v které žije, více než pokrokové. V 16. století, kdy bylo peklo ještě mladé, je toto temný a hodně sugestivní příběh. Přijmete svůj osud, svou roli, na zavolání vstoupíte do pokoje umírajícího, vyslechnete jeho hříchy a vezmete si je, čímž zatížíte vlastní duši. Navždy.
Jednoho dne je May povolána ke královskému dvoru. Odmítne převzít hřích, který nebyl přiznán a je obviněna ze zrady. Královský rozkaz se neodmítá… Ale May, která měla na sobě ve čtrnácti letech všechnu váhu světa, v tom, co od hříšníků převzala, tu sílu našla. Přečtěte si historickou fikci Pojídačka hříchů a uvidíte, že nebudete ani chtít přestat číst…
-ice-
