Fahrenheit-182 vznikl ve spolupráci s novinářem Danem Ozzim a vydání anglického originálu letos na jaře mělo spoustu pozitivních ohlasů. Do češtiny knihu přeložila Věra Kloudová, o vydání se postaralo nakladatelství Beta.
Musím se přiznat, že jsem vůbec netušila, jakou hudbu kapela blink-182 hraje (asi bych se měla stydět). Ale úplně jsem nepohořela, při googlení jsem zjistila, že některé jejich songy znám, takže se mi ulevilo, že nejsem až takový hudební barbar. Pak už jsem se pustila do čtení a byla zvědavá, co všechno o sobě Mark v memoárech prozradí. A nebylo toho málo.
Příběh začíná jeho bouřlivým dětstvím, kdy poklidnou domácnost a rodinnou idylu (až na lokalitu bydliště – v blízkosti vojenské základny v kalifornské poušti) vystřídaly stále častější hádky rodičů, které vedly k jejich rozvodu, jenž malého kluka samozřejmě poznamenal. V dalších kapitolách si projdeme jeho skejťáckým obdobím, snaze dokončit vzdělání a založením kapely blink-182 v garáži. Následuje nelehká průkopnická cesta, kdy skupina kluků nadšených pro svou hudbu hrála v zaplivaných dírách pro téměř nulové publikum... až se pročteme k souhře několika náhod, jež pro ně znamenaly posun a cestu na vysněná pódia s davy fanoušků. Na konci devadesátých let a počátkem nového tisíciletí se blink-182 zapsala k největším hvězdám, jejich koncerty se z neznámých klubů přesunuly na vyprodané stadiony.
Skoro pohádkově vyznívá seznámení i pokračování vztahu Marka s jeho ženou Skye, kdy vše vypadá jako úspěšná manifestace partnerky:
"O ženě, jako je Skye, jsem už o pár let dřív napsal píšničku Josie. O ženě, která je tak chytrá a nezávislá, že mě nepotřebuje ani z poloviny tak moc, jako já potřebuju ji. Když jsem ji psal, nemyslel jsem na nikoho konkrétního. Jenom jsem si představoval dokonalou ženu. Svoji vysněnou holku. A když jsem potkal Skye, měl jsem dojem, že jsem si ji prostě napsal, že jsem jí tím vdechl život. Jako kdybych si stvořil svou Josie.Ale ještě o dost hustší je, že všechno, co jsme se Skye tenkrát napovídali tomu starýmu chlápkovi u baru, se uskutečnilo. Na Valentýna v roce 2000 jsem ji požádal o ruku a v prosinci už jsme byli svoji. Narodilo se nám jedno dítě, kluk. A vlastníme pěknej dům, kde žijeme šťastnej život.
A pořád jsme do sebe zamilovaný, přesně jak jsme mu řekli."
- citace z knihy (str. 170)
Ale jak všichni dobře víme, život není pohádka a občas se v něm přeženou mráčky, někdy i mraky. Nejinak tomu bylo i v životě Marka Hoppuse, který musel bojovat s úzkostí, depresemi a v neposlední řadě i s rakovinou. Zkrátka vás v této vzpomínkové knize čeká příběh plný silných emocí, pravdivý, upřímný a bez příkras. Nechybí ani humor, takže při čtení nepřijdete o několik vtipných historek.
Příběh zachycující Hoppusovy úspěchy i neúspěchy a nejeden rozpad kapely provázejí černobílé fotografie z Markova života (snímky z dětství, koncertů, rodinné fotky...), což ještě umocňuje čtenářův prožitek.
Publikaci Fahrenheit-182 vřele doporučuji nejen fanouškům kapely blink-182 a příznivcům jakékoliv hudby, ale VŠEM, kteří ocení skvěle napsanou knihu. Já jsem si čtení této autobiografie maximálně užila a snad se i malinko dovzdělala. Až někdy z éteru dolehne k mým uším nějaký song od blink-182, nebude to jen známá melodie, ale vybaví se mi i příběh, který za všemi těmi chytlavými tóny stojí.
Autor: Kateřina Žídková
