Recenze: Kočičí kavárna

archiv revue
Nagore neprožívá nejlepší životní období. A i to je eufemismus. Ve čtyřiceti letech se rozešla s přítelem, přišla o práci a nemá ani peníze na nájem. Když jí kamarádka nabídne práci v kočičí kavárně, zdá se to jako ideální řešení. Jenomže Nagore má z koček hrůzu. Nechce se na ně ani podívat, natož se jich dotknout.

Anna Sólyom se narodila v Budapešti, ale od roku 2012 žije v Barceloně. Vystudovala filozofii a nějakou dobu pracovala v neziskovém sektoru. Později se začala věnovat psychoterapii. Píše od dětství, z maďarštiny postupně přešla ke španělštině. Vydala několik populárně naučných titulů zabývajících se profesním rozvojem. Kočičí kavárna je jejím prvním beletristickým počinem. Román byl přeložen do více než patnácti jazyků, u nás ho vydalo nakladatelství Dobrovský v edici Kontrast.

První věc, která zaujme, je, že se autorka možná nevědomky inspirovala vlastním životem. Její postavy jsou světoběžníci, kteří dokážou zakotvit v různých částech světa, jen když se na daném místě cítí dobře. Ačkoliv jde o román, obsahuje spoustu tipů, jaké běžně nacházíme v příručkách o tom, jak prožít šťastný a spokojený život. Anna Sólyom věří, že ke štěstí nepotřebujeme sedm životů, ale stačí nám jen jeden. A jak je asi jasné, nesmí v něm chybět chlupatý mazlíček, co má vousky a mňouká.

Díky kočkám se hlavní postavy (ale i my) dozvíme ledacos o kočkách, ale i o sobě samých. Kočky tu fungují i jako terapeuti. Kromě toho posouvají děj dopředu a mají v něm nezanedbatelnou roli. Příběh je to milý, pohladí na duši a přiměje vás k úsměvu. Kniha není příliš rozsáhlá, má nějakých sto padesát stránek. Autorka se více než na popisy, líčení nebo budování atmosféry soustředila na poselství, které nám chce sdělit. A tak se toho příliš nedozvíme ani o hlavní hrdince.

Ta se jmenuje Nagore, a i když je japonského původu, ve vlasti nežije. Přes deset let byla v Anglii. Vystudovala grafický design a v Anglii vlastnila spolu se svým přítelem uměleckou galerii. Jenomže přítel se zakoukal do jiné a Nagore přesídlila do Barcelony. Je na tom tak špatně, že jí v peněžence zbývá pár mincí, a ona vážně uvažuje o tom, že si vypůjčí peníze od rodičů penzistů. Když jí kamarádka navrhne práci servírky v neobvyklé kavárně, nechá se zlákat pouze díky platu. Kdyby na tom nebyla tak špatně, nikdy by do kočičí kavárny nevstoupila.

Tu si otevřela další zcestovalá Japonka a my se dozvíme i řadu zajímavostí o japonské mentalitě a přístupu ke světu. Nagore předpokládá, že když majitelka kavárny odhalí její odpor ke všemu chlupatému a mňoukajícímu, ukáže jí dveře. Opak je pravdou. Tahle moudrá dáma totiž ví, že kočky si oblíbí toho, kdo o ně nejeví zájem. Kavárna funguje i jako útulek, protože cílem je najít pro sedm zdejších koček nový domov. Pokud to náhodou nevíte, tak kočky dokážou změnit lidem život. O tom se má brzy přesvědčit i Nagore. Štěstí si ji najde, a dokonce tam, kde by to vůbec nečekala. Máte-li rádi pohodové osvědčené příběhy, Kočičí kavárna je jeden z nich.

Autor: Veronika Černucká

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Kočičí kavárna

0.0 0
od 279
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na přípravu pro předškoláky a opakování pro žáky základní školy je o prázdninách ten nejlepší čas...
Minulý rok vydalo nakladatelství Vyšehrad druhý díl detektivní série Cork O´Connor od amerického spisovatele Williama Kenta Kruegera pod názvem Hraniční vody. Necháte se nalákat i vy a pohroužit se do nebezpečných vod napínavé četby?
Doubtful je malé ospalé městečko. Chtělo by se říct, že i poklidné, ale tak to není. V tomhle městě se čas od času chovají zvířata divně. Zneklidní a třesou se strachy. Občas tu mizí lidé a tu a tam je nalezeno tělo. Anebo jeho kousky. Znetvořené a prošité červenou nití.