Hlavní hrdinkou je fascinující česká a zároveň polská královna, která patří mezi nejzajímavější postavy české i světové historie. Rejčka byla v pouhých dvanácti letech provdána za českého krále Václava II. Po jeho smrti a vraždě jeho syna Václava III. se rod Přemyslovců ocitl bez mužského následovníka. Trůn si proto přivlastnil rakouský vévoda Rudolf Habsburský, který bez větších průtahů pojmul mladou ovdovělou Rejčku za svou choť. Ani toto manželství však nemělo dlouhého trvání. Životním druhem se jí nakonec na dlouhá léta stal mocný šlechtic, pan Jindřich z Lipé.
Rejčka byla velmi obratnou diplomatkou. Mimo jiné se zasloužila o založení ženského cisterciáckého kláštera se špitálem, v němž se její dcera Kateřina stala první abatyší, dále baziliky Nanebevzetí Panny Marie a farního kostela svatého Vavřince. Byla rovněž iniciátorkou vzniku iluminovaných rukopisů, které přispívaly ke vzdělanosti českého národa, a významně se věnovala charitativní činnosti.
Kromě života této výjimečné ženy se autorovi podařilo zachytit i dramatické zápolení přemyslovské, habsburské a lucemburské dynastie o český trůn. A ze školních lavic si možná ještě vzpomeneme, že tajemstvím nebyl ani fakt, že si s Eliškou Přemyslovnou nepadly zrovna dvakrát do noty.
Miluji české dějiny. Miluji se ponořit do hlubin naší krásné historie a objevovat stále něco nového, co dokáže často překvapit i jinak znalého historika. Román Královna Eliška Rejčka je zajisté čtivý, avšak velmi těžko jsem se prokousávala archaickým textem. Samozřejmě je to dáno asi dobou, kdy byl román poprvé vydán, tehdy se psal rok 1968. Rozhodně však kvituji rozhodnutí vydat román v novém kabátě a poodhalit tajemství této zajímavé ženy dalším generacím hrdého českého národa.
Autor: Denisa Šimíčková
