Lilian se po dvou letech, kdy spolu ztratily kontakt, schází se svou milovanou mladší sestrou Rosalii. Bohužel mají sestry smůlu v tom, že má jejich automobil nehodu. Lilian utrpí poranění mozku, Rosie je na tom podstatně hůře, přežije, ale trpí tzv. capgrasovým syndromem, kdy věří, že její blízcí jsou identicky vypadající podvodníci. Nejvíce to odskáče právě Lilian a Rosienin snoubenec Daniel. Jenže, ona nehoda nebyla tak možná náhodnou. Lilian se pouští do pátrání po minulosti své sestry, jež je zahalena rouškou tajemství. Co stálo za jejich rozlukou? Proč k ní vůbec došlo? Kdo za nekomunikaci mezi sestrami nese vinu? Nic není takové, jak se na první, ani druhý pohled zdá. Sestřinu minulost halí mlha plná otazníků.
„Každá chyba člověka poznamená. Jenže to nezbytně nemusí být špatně.“ – citace z knihy, str. 232 –
Americká spisovatelka Bradeigh Godfrey je lékařka, věnující se péči o válečné veterány s různou úrovní invalidity. Právě znalosti v medicíně, především z oboru neurovědy, zúročila i v tomto skvělém psychologickém thrilleru, který jsem slupla jako malinu za dva večery.Moc se mi líbil popis zvláštního pouta mezi sestrami, jehož kořeny sahaly hluboko do dětství obou žen. Dá se říci, že už od raných let se mohly spoléhat pouze jedna na druhou, nikdo jiný jim potřebný čas nevěnoval. Rovněž mě posadil na zadek pohled Rosie na nefunkční partnerské vtahy, které vedla a moc dobře o tom věděla, jen netušila, jak se z téhle šlamastiky vymanit.
„Je snadné odsuzovat lidi za to, že zůstávají v dysfunkčních vztazích, ale pokud někdo nezažil omračující strach z osamění, nemůže nikdy pochopit tu nutkavou potřebu někoho mít, a to za jakoukoli cenu.“ – citace z knihy, str. 191 –
Nepředvídatelné rozuzlení v závěru románu Moje sestra lže mě dostalo. Ač jsem už tak nějak tušila, co se skrývá pod rouškou tajemství, stejně mě konec nadmíru udivil. Parádní krimi detektivka, ve které by psychiatrické vyšetření potřebovali všichni zúčastnění.
Autor: Denisa Šimíčková
