CALIGULA SE NA TRŮNĚ CHOVÁ JAKO BŮH NEŘESTI Vespasiána čeká výprava s cílem uloupit jeden z nejslavnějších artefaktů starověkého světa. I když uspěje, dojde nakonec ke zradě tak velké, že se její dozvuky ponesou i v dalších pokoleních. Třetí román autorovy série o Vespasiánovi začíná roku 34. Kvestor Vespasián slouží na odlehlé výspě Římské říše, řeší místní problémy a hájí římský způsob života. Ale politické události v Římě – Tiberiova vzrůstající pomatenost a zhýralost i prohlubující se obilná krize – ho přivádějí zpět.Když se císařem stává Caligula, je Vespasián přesvědčen, že se situace zlepší. Místo toho je svědkem toho, jak se ze zářící římské hvězdy postupně stává zpustlý šílenec toužící po krvi. Okázalé přesvědčení, že je bohem na zemi, incestní vztah se sestrou a k smrti vyděšený senát nejsou nic proti Caligulovu nejambicióznějšímu plánu. K jeho uskutečnění císař potřebuje historický předmět, který mu musí někdo přivézt z Alexandrie. Tam je ho ovšem třeba ukrást z přísně střeženého místa – a tímto úkolem Caligula pověří Vespasiána. Robert Fabbri se narodil roku 1961 v Ženevě. Studoval na Christ’s Hospital School v Horshamu a pak na Londýnské univerzitě, kde poté přednášel dramatická a scénická umění. Dvacet pět let působil ve filmu a televizi, mimo jiné se jako pomocný režisér podílel na filmové sérii Hornblower a na snímcích Hellraiser, Vysoká hra patriotů a Billy Elliot. V současnosti se věnuje své lásce – starověkým dějinám a psaní historických románů. Je autorem sedmi svazků cyklu Vespasián, z nichž tři vyšly i česky, s podtituly Obránce Říma, Římský popravčí a Falešný římský bůh. Kromě románu Arminius