Daphne du Maurier se narodila v Londýně jako dcera proslulého herce a divadelního ředitele sira Geralda du Mauriera a vnučka George du Mauriera, spisovatele a malíře. Od nejútlejšího dětství byla jako horlivá čtenářka fascinována imaginárními světy a dokonce si i vytvořila mužské alter ego. Vzdělávala se doma se svými sestrami a později v Paříži; roku 1928 začala psát povídky a články a roku 1931 vyšel její první román, Duch lásky. Následoval životopis jejího otce a tři další romány, ale teprve román Rebecca (česky Živá a mrtvá) ji vystřelil do literární stratosféry a zařadil ji mezi nejpopulárnější spisovatele její doby. Roku 1932 se du Maurier provdala za majora Fredericka Browninga, se kterým měla tři děti. Kromě románů vydávala du Maurier povídky, hry a životopisy. Mnohé z jejích nejprodávanějších románů byly zfilmovány, adaptace si získaly uznání kritiky i různé ceny a roku 1969 byla sama du Maurier vyznamenána Řádem Britského impéria. Většinu života strávila v Cornwallu, kam zasadila děj mnoha svých knih, a když roku 1989 zemřela, Margaret Forster napsala do nekrologu: "Žádný jiný populární spisovatel nevzdoroval tak triumfálně zařazení... Splňovala všechna myslitelná kritéria populární beletrie, a přesto vyhovovala i náročným požadavkům 'skutečné literatury', což dokáže jen velmi málo autorů."