Nina Špitálníková: Svědectví o životě v KLDR 2 – již SKLADEM

Beseda: Michaela Učňová a Tereza Hátleová - Co naše babičky uměly a co my jsme zapomněli

archiv revue
V červnu se v Domě knihy konala beseda s Michaelou Učňovou a Terezou Hátleovou ke knize Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli. Dámy zde představily dávné dovednosti našich předků, které kvůli dnešnímu způsobu života a rychlé době pomalu upadají v zapomnění.

Kniha Co naše babičky uměly a na my co jsme zapomněli vznikla podle mimořádně divácky oblíbeného pořadu České televize, jehož druhá řada se aktuálně každý nedělní podvečer vysílá na ČT2, a přináší nejen úspěšné návody a postupy z televizní obrazovky, ale spoustu tipů a receptů navíc. Dopřejte si sílu přírody a důvtip našich babiček!


Jak začala vaše cesta k tomuto jinému přístupu k potravinám?
Tereza Hátleová: Tak moje cesta začala asi před třemi lety, kdy jsem žila v Praze a dá se říci, že jsem s potravinami neměla nic společného. Moje práce mě moc nenaplňovala a přála jsem si dělat něco smysluplného, tak jsem začala objíždět farmáře a ptala jsem se jich, jak bych jim mohla pomoci. Takhle jsem se dostala k tomu, že bude asi nejlepší si udělat svůj obchod a prodávat ty jejich produkty a potraviny.


Michaela Učňová: Já jsem vyrostla v Prostějově u babiček, které měly obě zahrádky. Když přišla později éra supermarketů, tak jsem si uvědomila, že to má úplně jinou chuť a jen jsem vzpomínala na potraviny z té zahrádky.

Jak diváci vnímají váš pořad a jakou máte zpětnou vazbu?
Tereza Hátleová: Já mám zpětnou vazbu zejména v obchodě. Když vaříme nějaký recept, tak pak chodí zákazníci a ptají se na různé věci nebo chtějí s něčím poradit.

Michaela Učňová: Těch kritiků na webu není moc, většina lidí píše pozitivní ohlasy.

Co pro vás bylo nejtěžší, když jste se dostala do toho natáčení?
Tereza Hátleová: Já jsem byla od mala taková, že jsem nemívala trému, ale když jsem zpětně viděla výsledek na kameře, tak jsem zjistila, že strašně moc mrkám. Takže jsou věci, které člověk nevnímá, ale dojde mu to, až když se vidí.


Vybavíte si nějaké nestandardní věci, které se odehrály během natáčení?
Tereza Hátleová: My máme na takové nehody štěstí, zejména když natáčíme se zvířaty. Takže to, když nás něco potrká nebo pokouše, je docela běžná záležitost.

Michaela Učňová: Já mám takovou jednu velice pozitivní zkušenost. Některé hlasy říkají, že Češi málo čtou a že nejsou vzdělaní. A já jsem přišla na to, že na venkově žije spousta lidí, kteří mimo své zaměstnání mají také koníčky. Například chovají zvířata. To jsou lidé, kteří plemena v podstatě zachránili, nebýt jich, tak spoustu plemen dnes ani nemáme.

Které z témat v knize či pořadu, je vaše oblíbené?
Tereza Hátleová: Pro mě to byl asi díl, kde jsme se věnovali koním, mám je opravdu ráda a užívala jsem si to.

Michaela Učňová: Když trochu odbočím od zvířat, tak má oblíbená kapitola je o kvašení, protože je to chutné, zdravé a plné vitamínů.

Jaký byl proces přeměny televizního pořadu na knihu?
Michaela Učňová: Tady to v podstatě vzniklo na popud České televize, která má svou edici. Přišli za námi s tím, jestli nechceme udělat knihu.


Besedu moderovala: Sandra Procházková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština
Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli
Čeština

Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli

5.0 5
199
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

MUDr. Josef Jonáš patří mezi nejvýznamnější světové průkopníky a propagátory přírodní medicíny, které se věnuje už více než padesát pět let. Po ukončení studia a působení v oblasti psychiatrie se začal zabývat akupunkturou a dalšími metodami alternativní diagnostiky a léčby. Svůj odborný zájem zaměřil především na výzkum tradiční čínské medicíny, což ho přivedlo k vývoji vlastní „Metody kontrolované a řízené detoxikace organismu“. Kniha Josef Jonáš 80 let i náš rozhovor nabízí hlubší pohled na osobnost a práci průkopníka detoxikace.
Když jsem se pustila do prvního dílu série Greta (titul nese název S Gretou si nic nezačínej) německé autorky Susanne Abel, nečekala jsem, jak hlubokou stopu ve mne její román zanechá. Volné pokračování, které vyšlo letos v Našem nakladatelství pod názvem Co jsem nikdy neřekla, bylo strhující naprosto stejným způsobem.
Mordparta Ostrava nabízí to nejlepší, po čem mohou fanoušci true crime sáhnout. Je to silné kafe. Kniha se soustředí na práci a kariéru Lubomíra Valeriána, někdejšího šéfa ostravské mordparty, a zároveň detailně popisuje některé z nejzajímavějších a nejbrutálnějších případů, na kterých se podílel. Autorům se podařilo vytvořit dílo, které je nejen poutavé, ale i precizně zpracované.