Kniha mi udělala velkou radost. je v ní popsaný osud čtyř žen, které žily v jednom kraji, v jednom domě. V životě to měly hodně těžké -velká dřina, domácnost, děti a nepříliš uspokojivé vztahy s manželem. A taky nemoc, která v té době byla problém - zdravotní péče v době války a v komunismu nebyla ideální. Nebyly léky ani možnosti.Každá žena má jiný osud, a přesto jsou si ty osudy podobné. Je to krásně napsaná kniha příběhů Marie, Emilky, Jany a Johany. Doporučuji přečíst.

Příběh vykresluje těžký život zmítaný válkou a komunismem ve 20. století a velice smutné postavení žen v tomto období. Děj se odehrává v podhůří Brd a vypráví o životě čtyř žen - Marie, Emilky, Jany a Johany a jejich rodin. Ani jedna z nich to v životě neměla lehké. Dřina na poli, každodenní péče o domácí zvířata a samozřejmě domácnost a děti. To všechno museli ženy zvládnout obstarat a byť pracovaly od rána do večera, častokrát ani od svého muže neslyšeli hezkého slova a neměli podporu ani v rodině. Smutná, přesto důležitá a krásná kniha, která zobrazuje část českých dějin. Doporučuji

Smutný příběh s nadějí na konci. O tom, jak jedna chalupa a možná i jeden muž mají vliv na osudy v jakékoliv době. Příběhy jsou prakticky pořád stejné - nepochopení, dřina, úzkosti, neschopnost se vymanit z nicotného života, Kniha se čte moc dobře, i přes tu temnotu a pesimismus, na konci svítí naděje. Doporučuji k přečtení všem ženám, které mají pocit, jak to mají těžké.

Krásný příběh o nelehkém životě v podhůří Brd nám přiblíží osudy několika žen a jejich rodin. Těžký život v těžkých dobách válečných, meziválečných i komunistických měly všechny, počínaje Marií, Emilkou, Janou i Johanou. Ženy to v dřívějších dobách neměly lehké hlavně na venkově, kde se neskutečně nadřely a ještě jim chyběla láska jak rodičovská, tak partnerská. Vyprávění je smutné a na mě působilo depresivně, ale za přečtení určitě stojí.