Alison běžela tak, jak ještě nikdy v životě, pryč od La Trisanne, pryč od Černého Césara, zlého bandity, se kterým ji chtěla stará cikánka vyčachrovat. Nevyužije-li této příležitosti a nepodaří se jí utéci... Poháněna slepým strachem nepovšimla si muže, který vešel do brány, a vběhla mu přímo do náručí. Jen na kratičký okamžik mu měsíční světlo zalilo tvář a Alison se zděsila. Znala toho muže! Tisíckrát viděla jeho tvář ve svých snech. "To jste vy," zašeptala, neboť věděla, že tento cizinec rozhodne o jejím osudu...