Trio pro housle, violoncello a klavír mělo v původní verzi premiéru v Praze 15. října 1973 v podání Dvořákova tria. Později na žádost anglické flétnistky Evelyn Frank autor upravil houslový part pro flétnu a pouze drobnými změnami tak vytvořil druhou verzi skladby. V této podobě pak dílo poprvé zaznělo v Londýně 16. dubna 1995. Chromatická i volně dodekafonická struktura, živá rytmická pulzace a přehledný formální rozvrh všech čtyř vět jsou hlavními rysy skladby. Její jednotnou koncepci završuje finální věta, jejíž tématický základ je vytvořen z prvního a druhého tématu úvodní věty a rovněž hlavní téma druhé věty je připomenuto před energickým a rytmickým závěrem skladby.