Richova kniha se příliš nepokouší o metafyzické objasnění fenoménu synchronicit, ale spíše o jeho skloubení s praxí. Lze ji chápat jako funkční manuál transpersonální psychologie, který čtenáři pomůže vyložit si smysl série podobných událostí, otevřít svoje nitro nápomocným silám kolem sebe a pochopit, že sny mohou člověku posloužit jako průvodci úskalími života, že člověk může v okamžiku důležitých životních rozhodnutí využít svoji kreativní imaginaci a žít v souladu se svým osudovým posláním, jež mu smysluplné shody okolností (synchronicity) vyjeví.