Málokdo si dnes umí přestavit muka, která lidé během světové války zažívali, a strádání lidí, konkrétně v osvětimském táboře. Pro mě toto zůstane tématem nikdy nepolapitelným. Jak jen dokázali najít vůli v té hrůze žít, přežít ji a žít dál i po válce s nepřestavitelnou bolestí na těle i na duši? Hledat odpovědi na tyto otázky můžeme v románu Osvětimský orchestr, který je založen na skutečných událostech, jež prožila francouzská hudebnice a zpěvačka Fania Fénelonová. Ta se 30 let po hrůzných zážitcích rozhodla sepsat zpověď formou této knihy.
Fania se po okupaci Francie statečně zapojila do odbojového hnutí. Avšak poté, co bylo její postavení v hnutí odhaleno, byla roku 1944 deportována do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Jedenáct měsíců stráví v jediném ženském osvětimském orchestru, ve kterém spolu se svými „kolegyněmi“ sní o nádherném bájném dni, kdy budou opět svobodné. V orchestru ženy zpívají a hrají na různé hudební nástroje pro „potěchu“ samotných vězňů při apelech, jejich odchodech na nucené práce a příchodech zpět do tábora. Orchestr však hraje i pro samotné esesmany, kteří si poslechem hudby krátí dlouhou chvíli.
Krátce před osvobozením Osvětimi Rudou armádou je Fania spolu s jinými vězeňkyněmi odsunuta do tábora Bergen-Belsen, kde je čekají další nekonečné útrapy. Kýženého osvobození se však dočkají i zde, i když měly opravdu namále!
Kniha Osvětimský orchestr vyšla poprvé už v roce 1981. Nyní se dočkala svého znovuvydání. Rozhodně zaslouženě, protože líčení hrůz druhé světové války je zde popisováno velmi čtivě, pokud to lze v rámci žánru říci. Přečteno jedním dechem!
Autor: Denisa Šimíčková
