Hlavní hrdinkou je patnáctiletá cácora, takže její myšlenkové pochody šly již těžce mimo mě, ale temná atmosféra a samotný příběh poukazující na tři sta let staré obvinění z černé magie, mě okamžitě vtáhl.
Ústředním motivem celého příběhu se stal jeřabinový strom obsypaný hejnem černých krákajících vran. Vran, které v okolí dělají pořádnou paseku a jsou trnem v oku místním farmářům. Právě u tohoto stromu byla před stovkami let upálená pratetička Mary, dřívější majitelka domu stojícího uprostřed nepropustných lesů, do kterého se Lily společně s matkou nastěhují, aby začaly novou a šťastnější etapu svých životů. Nějak se jim to ale nedaří, a může za to svým způsobem právě Mary.
„Nikdy si nedělej nepřítele z vrány, protože si to bude pamatovat věčně.“ – citace z knihy, str. 73 –
Krátké kapitoly mi naprosto vyhovovaly. Děj se rychle odvíjel, na nic se zbytečně nečekalo, nic se zbytečně nenatahovalo. Mělo to říz, mělo to spád. Nechyběly tomu patřičné hororové grády. Místy jsem ohrnovala nos nad popisovanými nechutnostmi a zejména při čtení druhé poloviny jsem už vlastně nemohla knihu pustit z rukou.
Celkový pocit z příběhu je více než skvělý! Dle mého názoruje Vraní strom řádně povedený horor s naprosto nečekaným vyústěním. Jen doporučuji nečíst před spaním.
Autor: Denisa Šimíčková
